Malebnou platanovou alej, na kterou se díváte, najdete v zámeckém parku města Strážnice. K tomuto překrásnému místu mám své osobní citové pouto, a to nejenom já, jak se dozvíte o několik řádků níže.

Již sedm let od té doby uplynulo, kdy jsem stál na tomto místě poprvé. Byl to slunný květnový den. Stál jsem poblíž této aleje a čekal, až se místo vylidní, protože jsem si ji chtěl vyfotit. Netrvalo dlouho a dočkal jsem se. Mohl jsem zvesela začít fotit. Zabraný do focení jsem si ani nevšiml, že za mnou stojí dívka. Čekala, až dofotím, aby mi nepřekážela v záběru.

Spatřil jsem ji poté, co jsem se otočil. Na první pohled jsem byl její krásou okouzlen. Usmál jsem se na ni a pravil: „Díky.“

Ona se jenom pousmála a vydala se napříč alejí. Otočil jsem se za ní a drze na ni zvolal: „Hej, nechce tak krásná dívka udělat pár fotek?“ Nechtěla. Pospíchala, prý na ni už čekali. Přemlouval jsem ji. Po kratším přemlouvání svolila jednu jedinou fotku. Neváhal jsem. Ještě jsem si od ní vzal kontakt s tím, že ji musím výslednou fotku přeci poslat.

Kontakt jsem dostal, slib jsem dodržel a po pár příjemných setkáních jsme se více sblížili a od té doby jsme spolu sedm let. Moc za to děkuji.